Kdyby se mě někdo zeptal, jak si představuji ideální životní partnerku, domnívám se, že bych dokázal odpověď dostatečně výstižně formulovat. Například bych se zmínil o tom, aby byla především moudrá, srdečná, empatická a spolehlivá. Fyzický vzhled je také důležitý, ale je až na druhém místě. V podobném duchu bych odpovídal i na otázku, zda je pro mě zajímavé i partnerství zemědělského odvětví a fotovoltaiky. Existuje totiž možnost využívat fotovoltaické panely na zemědělské půdě tak, aby si navzájem fotovoltaika i zemědělská činnost nepřekážely a staly se pomyslnými životními partnery.

Tomuto triku se říká agrivoltaika nebo agrovoltaika. Na zemědělské půdě, která je běžně obdělávaná zemědělskými stroji, se vztyčí do určité výšky stojany pro fotovoltaické panely, které nad tímto místem nepřekáží v zemědělské činnosti. Spojí se tím dvě rozdílné věci v jeden celek, výroba elektrické energie a produkce zemědělských komodit.

Toto je také jeden z kroků, které mohou posunout Českou republiku k potravinové soběstačnosti. Když to šlo za socialismu, proč by to nešlo dnes? A proč by to nešlo ještě efektivněji? Za socialismu jsme potraviny dokonce vyváželi a tato fakta nelze popřít. Můžete se o tom dočíst i v mediální rovině na serveru „idnes.cz“.
Agrivoltaiku považuji za schůdnou cestu, po které se vypravit k lepším zítřkům. Ono to s těmi „lepšími zítřky“ možná zní tak trochu zprofanovaně, ale současná situace ve světě i v naší zemi není dobrá. Je tu spousta problémů, které je třeba řešit, a patří k tomu i zábor zemědělské půdy pro výrobu elektřiny, jestliže se elektrárny budují přímo na zemi, na úrodné půdě. Stačí tedy jen zvednout panely do výšky a nechat pod nimi projíždět traktory, secí stroje a kombajny a máte k dispozici mnohem efektivnější využívání těchto prostor než kdy předtím.
Kdyby se mě někdo zeptal, jak si představuji ideální životní partnerku, domnívám se, že bych dokázal odpověď dostatečně výstižně formulovat. Například bych se zmínil o tom, aby byla především moudrá, srdečná, empatická a spolehlivá. Fyzický vzhled je také důležitý, ale je až na druhém místě. V podobném duchu bych odpovídal i na otázku, zda je pro mě zajímavé i partnerství zemědělského odvětví a fotovoltaiky. Existuje totiž možnost využívat fotovoltaické panely na zemědělské půdě tak, aby si navzájem fotovoltaika i zemědělská činnost nepřekážely a staly se pomyslnými životními partnery.

Tomuto triku se říká agrivoltaika nebo agrovoltaika. Na zemědělské půdě, která je běžně obdělávaná zemědělskými stroji, se vztyčí do určité výšky stojany pro fotovoltaické panely, které nad tímto místem nepřekáží v zemědělské činnosti. Spojí se tím dvě rozdílné věci v jeden celek, výroba elektrické energie a produkce zemědělských komodit.

Toto je také jeden z kroků, které mohou posunout Českou republiku k potravinové soběstačnosti. Když to šlo za socialismu, proč by to nešlo dnes? A proč by to nešlo ještě efektivněji? Za socialismu jsme potraviny dokonce vyváželi a tato fakta nelze popřít. Můžete se o tom dočíst i v mediální rovině na serveru „idnes.cz“.
Agrivoltaiku považuji za schůdnou cestu, po které se vypravit k lepším zítřkům. Ono to s těmi „lepšími zítřky“ možná zní tak trochu zprofanovaně, ale současná situace ve světě i v naší zemi není dobrá. Je tu spousta problémů, které je třeba řešit, a patří k tomu i zábor zemědělské půdy pro výrobu elektřiny, jestliže se elektrárny budují přímo na zemi, na úrodné půdě. Stačí tedy jen zvednout panely do výšky a nechat pod nimi projíždět traktory, secí stroje a kombajny a máte k dispozici mnohem efektivnější využívání těchto prostor než kdy předtím.