Když jste ještě byli malí, tak kde jste bydleli? Bydleli jste v bytě a nebo jste bydleli ve velkém domě, kde jste měli také třeba velikou zahradu? Protože takhle, když se ptám lidí, kteří už mají třeba šedesát let a více, tak většina z nich právě bydlela na vesnici a nebo někde, kde měli opravdu veliký dům. A já se tomu nedivím, protože dříve to takhle opravdu bylo. Dříve to bylo takové, že se spíše domy dědily, anebo třeba když měl někdo nějakou svatbu, tak se nastěhoval tam, kde byl veliký dům. Takže k jednomu z rodičů. A buďto k rodičům nevěsty a nebo k rodičům ženicha. Abych se přiznala, tak moje babička se také přivdala dědečkovi a šli potom bydlet k jejich rodinnému domu.
Byl to opravdu veliký dům, spíše takový statek, kde také byla opravdu veliká zahrada. Babička sice také bydlela na vesnici, kde také měli opravdu velikou zahradu, ale ona zase byla tak extrémně chudá, že si také nemohla vůbec nic dovolit. Proto jsem ráda, že dnešní doba je taková, že i lidé, kteří třeba nemají moc peněz, tak si také mohou dovolit třeba nějaký dům, který má zahradu. A navíc já si vlastně ani nedokáže představit, že by existoval nějaký dům, který nemá vůbec žádnou zahradu.
Předpokládám, že i lidé, kteří třeba mají dům, tak se také starají o zahradu, i když také znám některé lidi, kteří vlastní veliký dům a mají také krásnou zahradu. Tedy ona by ta zahrada byla krásná, kdyby se o to starali, protože je také mnoho případů, kdy lidé mají zahradu, úplně se jí vydupali a chtěli ji mít, ale potom se o ni přestávali starat. Třeba vůbec nesekají trávu a tak podobně. Nebo ani nehrabou listí a dělají tam různé blbosti, že potom zahrada je úplně tak zaneprázdněná a zničená, že už ani snad dát do kupy nejde. To já kdybych měla zahrádku, tak se o ní pěkně starám a v létě bych se tam opalovala.