Lidská vynalézavost nezná hranic. Jedním z typických příkladů nevšedních technických řešení je i agrofotovoltaika. Co se pod tímto názvem ukrývá? Představte si, že máte k dispozici osevní plochu pro pěstování obilovin, brambor, cukrové řepy, řepky olejné a jiných plodin. Půdu obděláváte zemědělskými stroji naprosto běžnými postupy a nad hlavou přitom máte umístěné fotovoltaické panely. Jsou zde instalované na vysokých stojanech, které jsou zapuštěné hluboko do země, aby bezpečně udržely hmotnost panelů a zároveň aby panely odolávaly i extrémním povětrnostním vlivům, jako je krupobití, bouřka nebo vichřice.
Toto řešení umožňuje „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Můžete využívat všech výhod fotovoltaiky a zároveň je vám k dispozici zemědělská půda. Kdyby panely ležely na zemi, přišli byste o určitou část ornice, což by bylo zbytečné plýtvání drahocennými surovinami. Agrofotovoltaika možná reaguje na situace, kdy se častokrát umísťují fotovoltaické panely na zem, čímž mohou zabrat i několik hektarů zemědělské půdy a tím pádem ji není možné obdělávat a dále využívat. Mně osobně připadá škoda „zaplácnout“ fotovoltaikou půdu, na které by mohlo růst ovoce, zelenina, luštěniny či obiloviny, které mohou přispět k potravinové soběstačnosti naší země.
Bylo prokázáno, že panely instalované ve větší výšce vytváří do jisté míry stín, který rostliny chrání před vlnami tropických veder. Stín také udržuje vlhkost v půdě tím, že snižuje rychlost jejího odpařování do ovzduší. Agrofotovoltaika tedy nabízí využívání sluneční energie pro výrobu elektrické energie a případně pro ohřev užitkové vody a zároveň je možné půdu i nadále obdělávat a pěstovat tu, co je třeba a co přináší lidem užitek. Fotovoltaické panely lze instalovat do různých typů terénů, jako jsou úrodné ornice, travnaté plochy pastvin, sady pro pěstování ovoce atd. V tomto směru mohou být nápomocní odborníci, kteří tato zařízení již instalovali a mají s tím určité zkušenosti.
Lidská vynalézavost nezná hranic. Jedním z typických příkladů nevšedních technických řešení je i agrofotovoltaika. Co se pod tímto názvem ukrývá? Představte si, že máte k dispozici osevní plochu pro pěstování obilovin, brambor, cukrové řepy, řepky olejné a jiných plodin. Půdu obděláváte zemědělskými stroji naprosto běžnými postupy a nad hlavou přitom máte umístěné fotovoltaické panely. Jsou zde instalované na vysokých stojanech, které jsou zapuštěné hluboko do země, aby bezpečně udržely hmotnost panelů a zároveň aby panely odolávaly i extrémním povětrnostním vlivům, jako je krupobití, bouřka nebo vichřice.
Toto řešení umožňuje „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Můžete využívat všech výhod fotovoltaiky a zároveň je vám k dispozici zemědělská půda. Kdyby panely ležely na zemi, přišli byste o určitou část ornice, což by bylo zbytečné plýtvání drahocennými surovinami. Agrofotovoltaika možná reaguje na situace, kdy se častokrát umísťují fotovoltaické panely na zem, čímž mohou zabrat i několik hektarů zemědělské půdy a tím pádem ji není možné obdělávat a dále využívat. Mně osobně připadá škoda „zaplácnout“ fotovoltaikou půdu, na které by mohlo růst ovoce, zelenina, luštěniny či obiloviny, které mohou přispět k potravinové soběstačnosti naší země.
Bylo prokázáno, že panely instalované ve větší výšce vytváří do jisté míry stín, který rostliny chrání před vlnami tropických veder. Stín také udržuje vlhkost v půdě tím, že snižuje rychlost jejího odpařování do ovzduší. Agrofotovoltaika tedy nabízí využívání sluneční energie pro výrobu elektrické energie a případně pro ohřev užitkové vody a zároveň je možné půdu i nadále obdělávat a pěstovat tu, co je třeba a co přináší lidem užitek. Fotovoltaické panely lze instalovat do různých typů terénů, jako jsou úrodné ornice, travnaté plochy pastvin, sady pro pěstování ovoce atd. V tomto směru mohou být nápomocní odborníci, kteří tato zařízení již instalovali a mají s tím určité zkušenosti.